Když srdce nefunguje správně. Příznaky srdečního selhání je dobré znát

Když srdce nefunguje správně. Příznaky srdečního selhání je dobré znát
10. ledna 2020
Zadýchání, otoky nohou, nechuť k jídlu nebo únava občas potkají z různých důvodů každého. Příznaky, které na první pohled neznačí nic závažného, mohou však znamenat diagnózu srdečního selhání.

Srdeční selhání je onemocnění, kdy srdce přestává plnit svou funkci „pumpy“. „Při tomto onemocnění srdce nezvládá dostatečně zásobovat orgány a tělo okysličenou krví. Na to tělní systém reaguje řadou příznaků, které mohou vést ke změně kvality života daného jedince a v horším případě i k úmrtí,“ říká primář kardiologického oddělení Pardubické nemocnice Jan Matějka.

Ten také upozorňuje, že srdeční selhání není totéž, co infarkt. „Často dochází k záměně těchto dvou onemocnění. Srdeční selhání je však samostatná diagnóza, která je charakterizována tím, že srdce má nějakým způsobem porušenou funkci a nepřečerpává správně krev.“

Dušnost nebo otoky mohou signalizovat problém

Typickým projevem srdečního selhání je dušnost. Ta může být zpočátku pouze námahová. „Člověk, který vede pasivnější život, nesportuje a nenamáhá se, si této dušnosti nemusí v začátcích všimnout. Námahová dušnost však může přejít v dušnost klidovou nebo i záchvatovitou, která často budí ze spaní – donutí člověka se posadit a lapat po dechu,“ vysvětluje primář Matějka.

Dalším charakteristickým projevem srdečního selhání je podle primáře také únava a nevýkonnost z důvodu nedostatečného zásobování periferních svalů nebo nechutenství. „Oběh špatně zásobuje játra a střeva, navíc se v oblasti břicha hromadí tekutina, proto lidé trpící srdečním selhání často ztrácejí chuť k jídlu.“

Dalším klasickým příznakem onemocnění je také bušení srdce a otoky. „Zpočátku mohou otékat kotníky, později lýtka, stehna, člověk může otéct i celý,“ upozorňuje Jan Matějka.

Pomohou léky i změna režimu

Pokud lékař diagnostikuje srdeční selhání, nastupuje na řadu vhodná léčba. „Léčbu chronického srdečního selhání můžeme rozdělit na režimovou, farmakologickou a nefarmakologickou, které se vzájemně prolínají. Úplným základem jsou léky, díky kterým dokážeme prodloužit život pacienta nebo zlepšit jeho kvalitu,“ říká primář a pokračuje: „Další možností je také nefarmakologická léčba, kdy například lidé s oslabenou funkcí levé komory srdeční dostanou takzvaný implantabilní kardioverter-defibrilátor, který umí zachytit a léčit arytmii.“

Pacienti, u nichž je stav závažný, pak mohou být odesláni na specializovaná pracoviště, do takzvaných terciárních center.

Důležité je správně užívat léčbu

V případě diagnostiky srdečního selhání je pro pacienta nejdůležitější dodržování stanovené léčby. „Pro stav pacienta je rozhodující užívání léků. Dnes a denně se setkáváme s tím, že i těžce nemocní pacienti si dělají takzvané „lékové prázdniny“. Aby však byla léčba účinná, je zásadní správně, a především pravidelně užívat doporučenou medikaci,“ uzavírá primář Jan Matějka.

Více o srdečním selhání si můžete poslechnout zde.