Z pohledu ekonomiky nás trápí tři klíčové ekonomické problémy. V prvé řadě je to dlouhodobá a opakovaná ztráta hospodaření nemocnic, v druhé řadě je to rostoucí objem závazků po lhůtě splatnosti a v třetí řadě je to nízký základní kapitál nemocnic. V důsledku toho se nemocnice opakovaně pohybují na hranici insolvence (bankrotu).
Co je příčinou?
Situace je dána velikostí kumulovaných ztrát, nízkého základního jmění a nedostatku finančních prostředků na včasné placení dodávek zdravotního materiálu, léků a služeb. Přirozeně, ne všechny nemocnice jsou na tom stejně. Obecné příčiny jsou všude stejné. Důležité je říci, že Pardubický kraj jako vlastník nemocnic si situaci uvědomuje, chová se odpovědně a tuto situaci průběžně řeší. Strašit bankrotem rozhodně není na místě.
Jiná stránka věci však je, že opakovaná záchrana ekonomiky nemocnic přirozeně nepříjemně zasahuje do rozpočtu kraje. Proto je nutné situaci řešit.
Kolik peněz musel Pardubický kraj již vložit do „záchrany" svých nemocnic?
Záleží, jaké období měříme, a co vše za „záchranu" považujeme. Pohybujeme se v řádu stovek miliónů korun za několik posledních let. A i přes tuto pomoc se v průběhu let vytvořila konsolidovaná kumulovaná ztráta nemocnic přesahující 300 mil Kč.
Proč hospodaření nemocnic vyžadovalo v minulosti „záchranu" z rozpočtu kraje?
Situace v Pardubickém kraji není významně jiná od situace jiných krajů. Hospodaření nemocnic je po příjmové stránce definováno úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Prostřednictvím této vyhlášky platí zdravotní pojišťovny našim nemocnicím za výkony zdravotní péče. V minulosti bylo nastavení úhradové vyhlášky několikrát napadáno ze strany nemocnic, jako neférové. Nemocnice nemají žádný jiný tak významný zdroj příjmů, nežli právě příjem od zdravotních pojišťoven.
Příčin ztrátovosti bude více, zmíním alespoň tři. Buď byly úhradové vyhlášky špatně, nebo nemocnice poskytly více péče, než měly dohodnuto se zdravotní pojišťovnou (tj. nemocnice překročili parametr kvantity), anebo poskytly zdravotní péči s takovými náklady, které neodpovídaly úhradové vyhlášce (tj. nemocnice překročily parametr efektivity).
Je řešením cesta snižování nákladů?
Náklady jsou přirozeně složkou, která ovlivňuje ekonomiku nemocnic. Jsem v představenstvu krátce. Při diskuzi s ostatními členy i řediteli nemocnic nabývám přesvědčení, že náklady byly v rovnováze ke kvalitě a rozsahu poskytované zdravotní péče. Nemocnice prošly několika úspornými programy a management s jejich pomocí dosáhl jistých úspěchů.
Na druhou stranu je potřeba říct, že neexistuje taková firma (ani nemocnice), kde by neexistoval prostor k dalším úsporám. Agenda efektivity je tou, kterou rozhodně nebudeme podceňovat.
Jsou ještě nějaké jiné příčiny zadlužení nemocnic?
Jedná se o určitý komplex věcí a vlivů, vnějších i vnitřních. Vnější vlivy jsou ty, které není nemocnice ani její management schopen změnit. Například jsou to změny v legislativě, jako existence či neexistence regulačních poplatků a jejich výše. Změny v DPH. Nastavení úhradové vyhlášky. Výše záloh od zdravotních pojišťoven. Ekonomické zdraví zdravotních pojišťoven. Stagnující či deflační vnější ekonomicko-hospodářské prostředí. Demografické změny obyvatelstva (pacientů). Zhoršující se poměr mezi ekonomicky aktivní populací (která přispívá do fondu zdravotního pojištění) a ekonomicky neaktivní populací jako jsou nezaměstnaní, a lidé v důchodovém věku (kteří nepřispívají do fondu zdravotního pojištění). Nastavení zákoníku práce ne úplně vhodným způsobem pro lékařské profese. Tlak odborů na zvyšování mezd. Problematika vnějších vlivů je pestrá a složitá a tohle je jen nástin toho základního.
Jaké jsou vnitřní příčiny?
Jsou to ty, které přímo či nepřímo způsobují minulý a současný negativní ekonomický stav nemocnic. Z hlediska těchto vnitřních příčin je potřeba si uvědomit, že nemocnice byly tradičně rozpočtové organizace. A řídit rozpočtovou organizaci znamená být neustále pupeční šňůrou spojen s úřadem státní správy či samosprávy a vlastně spoléhat na úřad, že ekonomické problémy budou řešeny a vyřešeny právě úřadem. Zde vnímám zásadní rozdíl od komerčního prostředí, kde manažer nese plnou odpovědnost za své činy a nemůže delegovat část svého potenciálního selhání na zřizovatele.
Dalším významným vnitřním vlivem je trend posledních let, kdy byla obecně preferována snaha o co nejkvalitnější zdravotní péči v co největším rozsahu, avšak bez přemýšlení o adekvátní ekonomice. Je tu také celá série takových vnitřních příčin (potažmo potenciálů), jako jsou nejednotný management, nejednotné nakupování, nejednotná evidence materiálů, dodavatelů, nejednotné platební podmínky dodavatelů, nejednotná formalizovaná pravidla uzavírání nákupních kontraktů, nelze jednoduše přeskladňovat mezi nemocnicemi, nejsou jednotné postupy ani směrnice, není jednotné řízení výnosů (problematika zdravotních pojišťoven), neexistuje společná ekonomická optimalizace zdravotních výkonů...
To je opět jen, výčet toho základního a to všechno zdražuje chod nemocnic. Jedná se o důsledek odděleného řízení pěti akciových společností navzájem si konkurujících, které musí ze svého principu být řízeny samostatně a ku prospěchu svému, nikoliv ku prospěchu celku.
To teď představenstvo plánovanou fúzí pěti nemocnic do jedné akciové společnosti plánuje změnit k lepšímu.
Oponenti říkají, že příští rok bude finančně výrazně lepší a že fúze nemusí být potřeba.
Jak vidíte ekonomiku roku 2014?
Tak za prvé, fúze je potřeba. Myslím, že dnes už to nikdo nezpochybňuje. Představenstvo spolu s Pardubickým krajem chtějí mít jednu velkou, silnou, ekonomicky zdravou a stabilizovanou organizaci pečující v rámci akutní zdravotní péče o obyvatele v kraji.
Uvažujme strategicky. Nikdo totiž neví, jak bude vypadat situace za dva, tři, čtyři roky. Cítíme, že musíme být silní, organizovaní a připravení. Pokud jde o příští rok, pak je pravda, že nová úhradová vyhláška mění způsob odměňování nemocnic. Pro naše menší regionální nemocnice ve Svitavách, Litomyšli, Ústí nad Orlicí a Chrudimi má však zanedbatelný dopad, anebo dále potvrzuje trend oslabování ekonomiky malých nemocnic. To přirozeně Rada kraje nemůže dovolit a v souladu s programovým prohlášením bude ona i představenstvo nemocnic dělat vše pro jejich udržení.
Řešení, jak již bylo nastíněno, vidíme ve spojení s velkou krajskou nemocnicí. Modelace příštího roku pro Pardubickou krajskou nemocnici je poměrně příznivá. Nechtěl bych slibovat jakékoliv číslo, ale zdá se poměrně pravděpodobné, že Pardubická krajská nemocnice bude mít poprvé ve své historii bez pomoci kraje velmi vyrovnané hospodaření. Nastává tu pak disproporce vůči malým sesterským nemocnicím. Což opět podtrhává důvod pro fúzi, férovost a jednotnost z pozice představenstva a Pardubického kraje.
Vidíte tedy příští rok jako ekonomicky dobrý?
Nemohu to takto přímo říci. Avšak mohu říci, že přes veškeré překážky pro příští rok, a není jich málo, máme minimálně dva důvody k optimismu. Jedním z nich je projekt fúze, posílení základního kapitálu nemocnic a nastartování restrukturalizace. Druhým důvodem, pak je lepší ekonomika úhradové vyhlášky příštího roku proti roku letošnímu, byť jen pro jednu, ale tu největší naši nemocnici.
Zdenka Hanyšová Celá
